Přestože se povědomí o fyzioterapii zlepšuje, stále se často setkávám se zaměňováním pojmů masáž, fyzioterapie a rehabilitace. Ráda bych proto tyto pojmy vysvětlila.
Fyzioterapie se zabývá diagnostikou, léčbou a prevencí poruch pohybového systému člověka. Není to masáž nebo pouhé zdravotní cvičení, není to ani služba, na kterou chodíte, abyste vypnuli. Ačkoliv fyzioterapeut používá i pasivní techniky zaměřené na měkké tkáně (kůže, podkoží, svaly, fascie), činí tak vždy cíleně s určitým záměrem na základě předchozí diagnostiky (odebrání anamnézy a provedení kineziologického rozboru).
Fyzioterapie se často zkratkově nazývá rehabilitací, která je odvozena od slova habilitas (latinsky schopnost) a re-habilitace znamená obnovu schopnosti ve všech oborech lidské činnosti, nejen v pohybových schopnostech. Fyzioterapie je proto pouze součástí širšího pojmu rehabilitace.
Fyzioterapeuti jsou specializovaní pracovníci ve zdravotnictví a dosahují dnes již akademického vzdělání (Bc., Mgr., Ph.D.). Přesto jsou stále často pokládáni za instruktory zdravotní tělesné výchovy, cvičitele nebo dokonce maséry. Nemocní často říkají, že chodí na masáže místo na pohybovou léčbu, což je omyl. Akademicky vzdělaný a specializovaný fyzioterapeut působí integrálně na motoriku (pohyb) i mysl (psychiku) klienta jako na jeden celek. Stojí tak na pomezí lékaře rozhodujícího o léčebném postupu a psychologa, jehož doménou je psychologický přístup.
Masér získává svoji způsobilost absolvováním masérského kurzu. Manuálně přímo ovlivňuje místo s bolestí a zvýšeným svalovým napětím. Tento přístup může pomoci, nemusí se stát nic, ale pozor - stav se může i zhoršit (zvlášť u starších nebo nemocných osob). Masáže - bez předchozí diagnostiky - proto doporučuji pouze úplně zdravým jedincům.
,,Kdo léčí bolest tam, kde ji pacient cítí, je navždy ztracen.” - prof. MUDr. Karel Lewit, DrSc.